Ostatní

Na této stránce naleznete nejrůznější informace, pozvánky na akce, zprávy pro členy M-ČČK, vzkazy, nabídky a vše co nenajdete pod žádným z jiných odkazů na těchto stránkách.

Obsah stránky:

Všechny vás srdečně zdravím! Doufám, že jste si užili prázdniny. Jelikož opět začala škola, tak vám ráda školní rok zpříjemnila, proto ti zasílám několik informací co se bude v nejbližší době konat.

Všechny bych vás ráda pozvala na víkendové soustředění, které se bude konat ve dnech 8.-9.10.2005 v areálu letního rekondičního tábora RUDOLFOVA PILA. (z Domažlic přes Trhanov do Pece pod Č. a dále 3 km lesem až k táboru).

Příjezd účastníků je v sobotu mezi 13.00 až 14.00 hodin a odjezd v neděli od 15:00 do 16:00 hodin.

Po dohodě předem lze příjezd, nebo odjezd přizpůsobit. Dopravu si každý zajišťuje samostatně. Stravování je zajištěno od večeře v sobotu do oběda v neděli.(samozřejmě také svačiny) Pamlsky z domova si můžete přivézt dle libosti. Účastnický poplatek je pro členy M-ČČK 150,- Kč za osobu. (platí se na místě) Pro nečleny je poplatek 200,- Kč.

S sebou: vhodný oděv a boty (i náhradní), pláštěnku, polštářek, průkazku M-ČČK , průkazku pojištěnce, věci pro osobní hygienu a hlavně dobrou náladu. Protože může být chladněji, zvolte vhodné oblečení a obuv do přírody.

Ubytování je v chatkách, 2 slabé deky k dispozici pro každého. Spacák je k dispozici,ale nutno nahlásit při přihlašování. Doporučujeme si dovézt svůj spacák !

Program: sobota: soutěže, večeře, hry…V případě pěkného počasí táborák

V případě zájmu se ozvěte na tel .č. 724758427 (možno i sms) do 30.9.2005. Přivez sebou (níže uvedený) souhlas rodičů s tvojí účastí.

Pokud znáš někoho, kdo má zájem o bližší spolupráci s M-ČČK můžeš ho pozvat také. Případné další dotazy zodpoví předsedkyně RMO ČČK Klára Makulová tel.: 724758427 . Pokud se na víkendové soustředění M-ČČK přihlásíš a z velmi závažného důvodu se nebudeš moci dostavit, prosíme o včasnou omluvu před začátkem akce na tel.: 724758427!!!

___________________________________________________________________________________

Souhlasím s účastí mé dcery/syna na víkendovém soustředění na Rudolfově pile, které se koná od 8. do 9.10.2005 na RUDOLFOVĚ PILE.

Jméno a příjmení(dcery/syna):……………………………………………………………………

Podpis rodičů:………………………………………………………………………………….

Sobotní plavání s mládeží, které se bude konat 26.11.2005 v plaveckém bazénu v Domažlicích. Kde si budete moci zaplavat, zahrát si nějaké hry a užít si spousty legrace.

JUDr. Jiří Procházka, Mgr. Josef Švejnoha, Úřad Českého červeného kříže Praha
Roland Albert, delegát Německého červeného kříže v ČR

        Zkušenosti předcházejících let ukazují, že profesionálové z Hasičského
záchranného sboru, zdravotnických záchranných služeb a Policie ČR jsou
schopni poskytnout občanům postiženým při katastrofě rychlou a efektivní
pomoc. Ve většině případů postačuje pro provedení záchranných operací právě
jen jejich nasazení.
Jiná situace ovšem nastává v případě rozsáhlejších nebo déle trvajících
neštěstí či katastrof. Kromě okamžitých záchranných operací zde vystupuje do
popředí problematika druhého sledu. Společnosti zemí střední Evropy
/technizované, mobilní a velmi citlivé na otřesy jakéhokoliv původu/
potřebují pomoc nejen v oblasti ubytování a stravování, ale je třeba být
připraven jim poskytnout i psychologickou a sociální pomoc.

1. Význam a postavení jednotek druhého sledu
        Není možné, aby komplexní moderní systém pomoci skončil zároveň se stažením
jednotek prvního sledu, protože pro velkou část postižených začíná nouze a
potřeba právě tehdy. Proto je pro další fáze pomoci v zahraničí i u nás
obvykle vyžadována pomoc národní společnosti Červeného kříže s využitím její
struktury a zkušeností. Při velkých katastrofách, ke kterým došlo v minulých
letech, byl Červený kříž jednou z mála organizací, která se úkolů druhého
sledu, s velkým úspěchem ujala. Přijatá opatření našla porozumění a uznání
vládních úřadů, sdělovacích prostředků a v neposlední řadě i široké
veřejnosti, což se odrazilo na finanční podpoře Červeného kříže.
Konkrétním příkladem této "druhosledové" pomoci na našem území byly ničivé
povodně na Moravě v roce 1997. ČČK vypravil do postižených oblastí více než
2.900 nákladních automobilů s materiální pomocí v objemu cca 9.000 tun.
Pracovníci a dobrovolníci ČČK aktivně působili nejen při zajišťování a
dopravě této humanitární pomoci, ale především při jejím rozdělování přímo v
postižených oblastech. V rámci 5 projektů vynaložil na okamžitou, následnou
a rozvojovou pomoc ČČK v letech 1997 - 2000 více než 565.000.000 korun z
příspěvků občanů a organizací. Představovalo to vůbec nejrozsáhlejší
humanitární pomoc v celé více než 80-leté historii ČČK.
Pokud se zamyslíme nad rozložením jednotlivých postižených tak, jak je
uvádějí statistiky zpracované na základě faktických zjištění při událostech
velkého rozsahu, nalezneme na místě neštěstí:
* 20 % těžce zraněných
* 40 % lehce zraněných
* 40 % nezraněných
Druhosledové aktivity jsou zaměřeny na lehce zraněné a nezraněné osoby, což
dohromady představuje více než polovinu všech postižených. Samozřejmě se
vyskytují i situace, kdy existují pouze nezranění, ale potřební /např. při
evakuacích/.
Hasičský záchranný sbor, zdravotnické záchranné služby, Policie ani
specializované zdravotnické jednotky nemohou tyto úkoly převzít, neboť:
* jsou zaneprázdněni péčí o raněné,
* nejsou v druhosledové oblasti vyškoleni,
* nemají na tuto činnost potřebné vybavení.
Je proto nutné vybudovat napojení na jednotky a skupiny druhého sledu,
protože:
* úkoly druhého sledu je většinou nutno plnit již v době, kdy je obecně znám
rozsah škod a postupně se začíná pracovat na jejich eliminaci,
* péče musí být zahájena bez zbytečných průtahů,
* klíčová opatření a rozhodnutí je třeba přijmout v prvních hodinách,
* druhosledová opatření vedou k ulehčení práce jiným jednotkám.
Je velmi důležité mít na paměti i péči a zaopatření vlastních členů jednotek
nasazených v rámci katastrofy nebo nehody. Často se zapomíná, že i tito lidé
také potřebují stravování, ubytování, odpočinek i psychologickou pomoc.
Protože nikdy není možné poskytnout urychlenou a efektivní pomoc všem
postiženým najednou, rozděluje se druhosledové nasazení do tří stupňů:
* počáteční fáze
* průběhová fáze
* konečná fáze.
Pro první počáteční fázi je typický příliv velkého těžko odhadnutelného
počtu postižených, kteří jsou většinou šokovaní a dezorientovaní. Je třeba
všechny shromáždit, nasytit, nouzově ubytovat, vybavit a zaregistrovat. Doba
trvání této fáze: 24 - 36 hodin
Ve druhé průběhové fázi se soustředíme na zlepšení ubytovacích podmínek,
zintenzivňuje se sociální a psychologická péče, probíhá spojování
rozdělených rodin. Jsou organizovány a vypravovány první transporty z
nouzových shromaždišť. Doba trvání této druhé fáze: několik dnů až týdny.
Není-li možno dlouhodoběji umožnit návrat postižených do jejich domovů,
/např. proto, že jejich domy a byty byly zničeny/, je třeba se v závěrečné
třetí fázi pokusit o vytvoření ubytovacích podmínek co nejpodobnějších
původním. Rovněž je uskutečňováno i konečné spojení rodin.
Druhosledové záchranné jednotky Červeného kříže se aktivně účastní především
dvou prvně jmenovaných fází. Závěrečné fáze se Červený kříž může zúčastnit
pouze jako podpůrná organizace asistující oficiálním úřadům.
Obecné požadavky na druhosledové jednotky jsou následující:
* rychlé svolání a schopnost rychlého nasazení
* flexibilita nasazení
* dobře proškolený a dobře organizovaný tým
* naplánované a připravené úkoly
* schopnost spolupráce s ostatními jednotkami
* odpovídající materiální vybavení.

2. Druhosledové záchranné jednotky Českého červeného kříže
        Český červený kříž je v současné době ve fázi přestavby svých Záchranných
jednotek do jejich druhosledové podoby. Výkonná rada ČČK 16. 6. 2001
schválila koncepci jejich dalšího školení, doškolování a materiálního
vybavení. Do konce 3. čtvrtletí 2001 budou všechny Záchranné jednotky ČČK v
novém složení a struktuře, v říjnu 2001 se uskuteční základní školení jejich
velitelů. Následně pak budou proškoleni všichni členové těchto jednotek, při
jejichž doplnění počítáme jak s dobrovolnými sestrami, tak s dobrovolnými
pečovatelkami ČČK.
Při těchto činnostech ČČK využívá bohaté zkušenosti Německého červeného
kříže. Ještě v letošním roce bude přeložen a vydán německý manuál pro
druhosledové jednotky. Novému postavení a složení Záchranných jednotek ČČK
bude odpovídat i podoba prověřovacích soutěží těchto jednotek od roku 2002.
ČČK má v současnosti zřízen ústřední pohotovostní sklad pro humanitární
pomoci do zahraničí /ale i pro území ČR/, kde je trvale umístěn a ošetřován
materiál pro nouzové ubytování ve váze a objemu cca 2 kamionů. Menší
pohotovostní sklady hodlá ČČK ve spolupráci s Německým ČK postupně zřídit ve
všech 14 krajích jako materiální základnu pro své druhosledové Záchranné
jednotky.
Úspěšně využít pru materiální humanitární pomoc ve druhém sledu při
katastrofách je možné rovněž Ošacovací střediska ČČK, která provozuje 64
0blastních spolků ČČK a každoročně uspokojí potřeby více než 50.000 sociálně
potřebných zájemců.
Současně ČČK vytváří Ústřední pohotovostní záchrannou jednotku ČČK, jejíž
nejen odborně, ale i jazykově vybavení členové budou připraveni v případě
potřeby a zájmu postižené země k nasazení jak při katastrofách v zahraničí,
tak na území ČR. Úměrně k finančním možnostem postupně zlepšujeme materiální
vybavení této jednotky i její odbornou přípravu.
V oblasti přípravy na katastrofy ČČK úzce spolupracuje se svými kolektivními
členy - Vodní záchrannou službou ČČK, Horskou službou ČR, Svazem záchranných
brigád kynologů ČR a Skalní záchrannou službou CHKO Broumovsko.
Obsah základní spolupráce a zařazení ČČK v rámci Integrovaného záchranného
systému ČR vymezuje v červnu 2001 podepsaná dohoda mezi Generálním
ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR a Úřadem Českého červeného
kříže.

3. Související a návazné činnosti ČČK v této oblasti
        Zařadit sem můžeme především návazný systém výuky první pomoci ČČK pro děti,
mládež a dospělé občany. Jen v roce 2000 jím prošlo více než 60.000 osob. Od
počátku roku 2001 zřizuje a vybavuje ČČK ve všech svých 77 Oblastních
spolcích učebny pro výuku první pomoci. Do 30. 6. 2001 bude dokončena výměna
průkazů zdravotnických instruktorů ČČK, což nepochybně přispěje k dalšímu
zkvalitnění tohoto výukového sboru. Dokončuje se rovněž novelizace
Jednotných zásad poskytování první pomoci. Do konce roku 2001 budou vydány
učebnice k jednotlivým základním normám znalostí první pomoci platným v ČČK.
Ve spolupráci s Německým ČK je připravován k vydání německý manuál první
pomoci.
Úřad ČČK vytvořil Poradní skupinu expertů, která přispívá ke zlepšení
spolupráce s odbornou lékařskou společností medicíny katastrof a urgentní
medicíny, s katedrou urgentní medicíny a medicíny katastrof Ústavu pro další
vzdělávání lékařů a farmaceutů, s Asociací dopravních zdravotnických služeb
a s dalšími partnery.
Do souvisejících a návazných činností v oblasti přípravy na katastrofy
zařazujeme rovněžPátrací službu ČČK, která jen za rok 2000 vyřídila více než
4.000 žádostí občanů.
Patří sem nepochybně i oblast šíření mezinárodního humanitárního práva jak
mezi vlastními členy a dobrovolníky, tak i mezi vybranými skupinami obyvatel
ČR. I pro tuto oblast má ČČK zpracovánu dlouhodobou Strategii a Akční plán.
Ve spolupráci s Regionální delegací Mezinárodního výboru ČK se v závěru roku
2001 uskuteční základní vyškolení první skupiny lektorů pro tuto oblast.
Současně je připravován k vydání celosvětově platný manuál pro výuku
mezinárodního humanitárního práva.
Součástí základních programů ČČK je poskytování humanitárních pomocí do
zahraničí zemím postiženým přírodními katastrofami nebo válečnými konflikty.
Jen za posledního 2,5 roku poskytl ČČK celkem 21 humanitárních pomocí do
celkem 9 postižených oblastí v celkové hodnotě více než 25.000.000 korun.
Tyto pomoci směřovaly do Řecka, Turecka, Venezuely, zemí Střední Ameriky, do
zemí Balkánského konfliktu a naposledy v letošním roce do Indie.
Závěrem je možné konstatovat, že Český červený kříž je připraven v rámci
daných možností po stránce personální, odborné i materiální úspěšně plnit
své úkoly na úseku přípravy na katastrofy v rámci svého zařazení do
Integrovaného záchranného systému ČR. Neobejde se to však bez úzké
spolupráce s dalšími složkami IZS a bez finanční podpory státu.